Za vítězství navštívila Izrael

Velké Poříčí – Po zjištění, že obsadila první místo byla v šoku a při představení své práce ze sebe nebyla schopná vydat ani hlásku.

Letos se už druhým rokem zapojila Střední škola propagační tvorby a polygrafie Velké Poříčí do projektu Cemach, který představuje studentům život současného Izraele a připomíná historii holocaustu.

Do výtvarné soutěže se zapojili studenti oboru propagační design a opět byli úspěšní. Po loňském vítězství Anežky Chvojkové získala první místo v této silně obsazené a prestižní soutěži studentka čtvrtého ročníku Tereza Došková. Hlavní cenou pro vítězku byl zájezd do Izraele.

„V minulém školním roce jsem se s několika spolužáky zapojila do soutěže Cemach. Přihlásila jsem se do výtvarné kategorie. Vyhlášení výsledků se konalo v Lidicích a vyhlásil je sám velvyslanec státu Izrael Gary Koren. Do poslední chvíle jsem však netušila, že první místo jsem získala právě já. V momentě, kdy jsem zaslechla své jméno, měla jsem vystoupit na pódium a říci něco o své práci. Ale nevydala jsem ze sebe ani hlásku. Byla jsem naprosto v šoku. To, že jsem vyhrála něco tak velkého, jsem si uvědomila až večer. Měla jsem z toho ohromnou radost,“ svěřila se se svými pocity Tereza Došková.

Na slavnostním vyhlášení si studentka převzala i poukaz na zájezd do Izraele, který si přebírala s rozpaky.

„Z toho, že jsem měla jet do Izraele, jsem měla zpočátku velké obavy, protože jsem znala pohled na tuto zemi jen z médií, kde ji prezentují jako válečnou zónu. Když jsme tam přijeli, tak to bylo úplně něco jiného. Žádné konflikty jsem tam za celou dobu pobytu neviděla. Všichni lidé byli úžasně vstřícní. Je to nádherná země,“ říká studentka.

V den odletu byla Tereza velice nervózní, protože ji čekal první let v životě. Do Izraele letělo ještě dalších sedm studentů. Po příletu do Tel Avivu je čekala večeře se Shaharem Shelefem, který se také účastnil předávání cen v Lidicích.

Po večeři neodolali kouzlu nočního Tel Avivu a vydali se ještě na procházku podél pobřeží.

Druhý den začal návštěvou Independence Hall, kde byl Izrael prohlášen za stát. Následovala cesta do staré části města Tel Aviv Jaffy. Nejvíce Terezu zaujaly malé uličky, kde žijí umělci a mají tam také své ateliéry.

„Další naší zastávkou byl národní park Caesarea. Zde se nacházely trosky starého majáku, palác ve vodě, amfiteátr a ohromná starořímská aréna pro vozataje. Večer nás čekala návštěva drúzských studentů ve vesnici Yarka. Studenti nám připravili jejich typické jídlo, například chléb pita s různými nádivkami. Po večeři jsme jeli do Haify, kde jsme se ubytovali a opět následovala večerní procházka městem,“ vypráví studentka své zážitky.

Prováděl je český krajan

Další den zavítali na návštěva kibucu Kfar Masaryk, kterým je provedl český krajan, který tam už žije desítky let.

„Prohlédli jsme si Bahajské zahrady a pokračovali do parku Utopia, což je botanická zahrada. Kvetou tam hlavně orchideje a venku v areálu je plno dalších exotických rostlin. Potom jsme už byli ubytování až do konce zájezdu v Jeruzalémě,“ říká Tereza.

Pokračování poznávání Izraele začalo v jeruzalémském památníku obětem a hrdinům holocaustu.

„Byl to velice silný zážitek plný emocí. Následovala cesta ke Zdi nářků, do které jsem si vložila přání. V uličkách Starého města jsme potkávali mnoho malých kluků s jarmulkami. Také jsme se vydali na židovský trh a zhlédli i Chrám Božího hrobu. Navečer jsme se opět setkali s izraelskými studenty. Večer jsme měli možnost dostat se na arabský trh a do Davidovy věže na světelnou show,“ svěřuje se studentka.

Další den po snídani čekala studenty dlouhá cesta na pevnost Masada, kde si prošli část historického města a velkolepého paláce postaveného Herodesem Velikým.

Mrtvé moře zakončilo zájezd

„Cesta pokračovala směrem k Mrtvému moři, do kterého jsme se šli „naložit“. Mrtvé moře bylo jakousi tečkou za naším poznávacím zájezdem plným zážitků,“ dodává Tereza Došková.

„S čím nás stále překvapovali, tak bylo jídlo. To jsme byli fakt přejedení. Jak tam žije hodně národností, tak je jídlo rozmanité. V restauracích je opravdu veliký výběr jídel. Ochutnali jsme i jejich tradiční jídla, třeba pravý humus, je to ale něco jiného, než si pod tímto pojmem představujeme některá jídla v našich restauracích,“ doplňuje Tereza se smíchem.

Na závěr ještě studentka v krátkosti shrnula celý pobyt v Izraeli.

„Prohlédli jsme si spoustu kulturních památek. Stále jsme komunikovali s místními studenty a navštívili místní vesnice, kde nás seznámili, jak oni žijí. Byl to veliký a silný zážitek. Byla jsem tam poprvé a ráda bych se tam ještě někdy vrátila. Je škoda, že do soutěže se letos přihlásit už nemůže, protože mě čeká maturita,“ uzavírá své vyprávění o seznámení s novou kulturou a lidmi Tereza Došková.

V rámci soutěže byl připraven vzdělávací a poznávací zájezd do Izraele také pro učitele vítězné školy. Za polygrafickou školu odjela na zájezd učitelka Radka Lokvencová, která se projektu Cemach (což v hebrejštině znamená semínko, zrníčko pozn. redakce) se studenty věnuje.

Poříčská škola se zapojila podruhé

„Projekt už funguje několik let. Naše škola se do něho zapojili před dvěma lety a každý rok studenti ve výtvarné oblasti připravují práce, které se prezentují na soutěži. Téma práce je současný Izrael. Je to propagace současného života v Izraeli a navázání spolupráce mezi mladými lidmi. Co jsme se soutěže zúčastnili, tak naše studentka každý rok vyhrála první místo a za odměnu byla pozvána na zájezd do Izraele a s ní i učitel vítězné školy jel na poznávací a vzdělávací zájezd. Zvlášť je to pro studenty a zvlášť pro učitele, protože studenti mají jiný program. Setkávají se se svými vrstevníky a učitelé v tom mají více vzdělávacího programu. Večer jsou většinou recepce s diplomaty,“ představila soutěž Radka Lokvencová.

Učitelka byla v Izraeli podruhé

V Izraeli byla Radka Lokvencová už podruhé, ale ze země plné historických památek je stále nadšená.

„Původně jsme měli jet v létě, ale kvůli konfliktní situaci v zemi jsme jeli až v listopadu. Za sebe mohu říci, že to je úžasná země. Lidé jsou velice přátelští. Bylo o nás velice dobře postaráno a dostali jsme se do míst, kam se s cestovní kanceláří nedostanete. Dostali jsme se i mezi obyčejné lidi a lidi, kteří pracují s mládeží a tak jsme získali spoustu nových informací. Všude byl klid a mír. Shodli jsme se na tom, že to není tak, jak Izrael ukazují média, která nepodávají pravdivý obraz. Sami Izraelci by si přáli, aby se to změnilo. Je jasné, že problémy tam jsou, protože to je velmi multikulturní země z hlediska náboženských skupin. Všichni ale touží po tom, aby ty skupiny byly schopné spolu žít a tolerovat se,“ uvádí Lokvencová a dodává:

„Největším zážitkem pro mě bylo, když jsme byli jeden večer s diplomatem, který pracuje pro EU a s paní, která pracuje pro izraelskou vládu, kde nám říkali na závěr setkání, že nám závidí, že žijeme v míru, ať si toho v Evropě vážíme. Pro ně to je sen, protože žijí v ohnisku, kde z jedné strany je Sýrie a Libanon. V tom si člověk uvědomí, že my to bereme jako samozřejmost a že se nemáme zase tak špatně,“ popisuje učitelka.

Svěřila se i programem, který pro ně izraelská strana připravila.

Program v Izraeli byl nabitý

„První den jsme večeřeli s IIanem Ben Dovem, který nám podal informace o politické situaci, obchodních aktivitách a spolupráci s evropskými zeměmi. Druhý den jsme navštívili muzeum holocaustu Yad Va-Shem a přednášku o systému výuky holocaustu v izraelských školách. Čekala nás ještě cesta Jeruzalémem a návštěva Starého města a večeře s paní Eman Amasha, která je první drúzskou ženou pracující ve vládě. Třetí den nás přivítal národní park Caesarea. Následovala cesta po novém moderním městě Haifa, návštěva kibucu Kfar Masaryk, který navštívil i bývalý prezident Václav Havel. Čtvrtý den se konala návštěva Technion University s informací o multikulturní spolupráci prostřednictvím umění, vinařství Zikhron Yaakov, Tel Aviv a prohlídka Jaffy. Pátý, poslední den jsme ještě navštívili muzeum nezávislosti s historií vzniku Izraele. Prostě, dojmy z pobytu v Izraeli jsou úžasné. Nejlepší cesta, jak poznat současný Izrael, je navštívit ho. Všude žijí slušní, přátelští lidé a jejich největším přáním je žít v míru a toleranci. A také připravit svým dětem šťastnou budoucnost v bezpečné zemi,“ dodává Radka Lokvencová.